Oblíbené

16 oblíbených alb žádný oblíbenec

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

horstyn
16.11.2018

Po dokončení výstavby unikátního kamenného hradu, která bude probíhat ještě několik let, se bude jednat asi o největší stavbu tohoto druhu v Čechách. Nejde samozřejmě o hrad v pravém slova smyslu, ale o miniaturu,kterou již dva roky staví pan Jiří: ,,Již od mala jsem snil o tom mít vlastní hrad. Moje myšlenka mi vydržela až do důchodu a jak se říká své sny si máme splnit.Nejprve jsem začal budovat menší objekt. Na internetu jsem si našel několik hradů, které mě nejvíce oslovily.Všechny jsme postupně s rodinou navštívili.Vše, co mě na jednotlivých částech objektů zaujalo jsem si nafotil, sehnal plánky a další potřebné informace, které jsem použil pro rozšíření mé stavby. V současnosti buduji hlavně obrané zdi a věže, pak přijdou na řadu obytné časti,hospodářské objekty a další.Velkou výzvou jsou pro mě střechy,okna,dveře a další věci, které musí hrad mít.“ Můžete sdělit čtenářům jakými hrady jste se nechal inspirovat? „ Ano, je to Spišský hrad, Bouzov, Rábí a Velhartice se svým unikátním mostem. Na zámku v Horšovském Týně mě inspiroval most přes příkop, který spojuje purkrabství s horní částí parku. I tento použiji na své stavbě, jen příkop bude ještě hlubší. Samotný Horšovský Týn při mé návštěvě mě i celou rodinu velmi zaujal. Někde jsem se dočetl, že se jedná o perlu jihozápadních Čech, s čímž naprosto souhlasíme.“ dodal
na závěr naší reportáže pan Jiří, který nechtěl být zatím jmenován.
více  Zavřít popis alba 
  • loni na podzim
  • 45 zobrazení
  • 2
  • 00
p-b-baca
2 komentáře
  • červenec 2018
  • 83 zobrazení
  • 1
  • 22
horstyn
TŘETÍ ROČNÍK HISTORICKÉ BITVY NA SVATÉ ANNĚ U HORŠOVSKÉHO TÝNA.

Sobota 16.června 2018 přilákala rekordních dva tisíce návštěvníků.

Třetí ročník historické bitvy pořádala jako již tradičně skupina historického šermu SAMOTÁŘI. O informace jsem požádal vedoucího skupiny Pavla Svojanovského: „Dnešní bitva se bude odehrávat opět v období husitských válek, kdy budeme dobývat hrad Starý Herštejn, který jsme si pro tento účel vybudovali. Jedná se o historicky doloženou událost, kdy husité v roce 1421 dobyli a vyplenili tento hrad. Při obléhání bude použito velké množství dobových palných zbraní. Stejně jako v předchozích ročnících proběhne také bohatý doprovodný program, jako např. historické trhy, ukázka kovářského řemesla, výroba štítů z kartonu pro děti a také dětská bitva, kde po dobytí hradu čeká na děti poklad. Pro veřejnost bude zpřístupněn kostel sv. Anny a unikátní Trauttmannsdorfská hrobka, vystoupení skupiny Metanoon a na závěr ohnivá show.Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kdo se na této významné kulturní akci podíleli, zároveň i všem sponzorům, městu Horšovský Týn a Městskému kulturnímu zařízení.“ dodal na závěr P.Svojanovský.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2018
  • 502 zobrazení
  • 2
  • 00
terezajas
  • 19.8.2016
  • 115 zobrazení
  • 1
  • 00
iskaphoto
3 komentáře
  • 23.4.2016
  • 1 793 zobrazení
  • 1
  • 33
horstyn
POVODÍ VLTAVY OBNOVILO PRŮTOK RADBUZY.

V letošním roce v úseku mezi Horšovským Týnem a Polžicemi se vylila řeka z koryta a zaplavila velké plochy okolních pozemků. Příčina byla jasná ,vybudování několika bobřích hrází,které byly postaveny za velmi krátkou dobu.Povodí Vltavy, které spravuje i řeku Radbuzu, kontrolují poříčný,kteří pravidelně provádí pochůzky podél toků.Obrátil jsem se na vedoucího pobočky Povodí Vltavy v Domažlicích pana Václava Opata: „O stavu řeky ve zmíněné lokalitě jsme věděli od našich zaměstnanců a též jsme dostali několik oznámení od občanů.Nejprve jsme se obrátili na Krajský úřad Plzeň-odbor životního prostředí, které nám povolilo obnovení průtoku řeky za pomoci techniky.Z Plzně byl přivezen na nákladním voze Tatra bagr, určený na tyto práce.Za několik dní byla řeka opět v pořádku.“dodal pan Opat.Voda ze zatopených ploch se brzy stáhla do koryta řeky.
Čedík Jaroslav fotografie na : horstyn.rajce.idnes.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 8.12.2015
  • 80 zobrazení
  • 3
  • 00
horstyn
Bobři mezi H.Týnem a Polžicemi ovládli řeku.

Na řece Radbuze sledujeme bobry již několik let, společně s panem A. Feiferem z Horšovského Týna. Jedná se o relativně krátký úsek; od pražcové lávky přes Radbuzu, ke zbytkům bývalého kamenného mostu směrem na Polžice, zhruba asi jeden km. V tomto úseku byla v roce 2011 objevena malá bobří hráz a okus vrbového porostu. Postupem času hráz narůstala, až dosáhla výšky okolo dvou metrů. Jelikož ale voda protékala po pravé straně hráze, nedocházelo tak z rozlití vody do okolí. V roce 2014 už práce bobrů byla tak intenzivní, že úplně zmizely mladé vrby a mladé stromy a tak začali ohlodávat dospělé stromy na březích řeky a bylo objeveno několik jejich nových hnízd. Na jaře letošního roku byla hráz odstraněna těžkou technikou. „Stavitelé hrází“ se však nevzdali. Do dnešních dnů si v tomto krátkém úseku vybudovali nové tři hráze a čtvrtou mají rozestavěnou. Jedna je postavena na tak „výhodném“ místě, že převýšila okolní terén, vody do dalších „přehrad“ propouští minimálně a tak si voda z řeky začala na levém břehu v proudu mohutném několik metrů, hledat jinou cestu. Na zdejších pozemcích se vytvořilo velké umělé jezero, na kterém se hned usadily labutě. Pracovití bobři se teď snaží jezero propojit s další svojí vystavěnou hrází v tomto úseku. Vše je naprosto promyšlené. Zatím se voda z jezera vrací v blízkosti pražcového mostu zpátky do řeky.
Na území CHKO Český les se nachází jedna z nejpočetnějších populací bobra evropského/ Castor fiber/ v ČR. Velikost populace je v Českém lese odhadována na několik stovek kusů. V oblasti nejvyššího výskytu byla vyhlášena Evropsky významná lokalita Kateřinský a Nivní potok, která spojuje severní a jižní část CHKO Český les. První, ne zcela doložené zprávy o výskytu bobrů v Českém lese v povodí Kateřinského potoka pocházejí z konce 80. let minulého století, kdy se bobři objevili na bavorské straně hranic v povodí řeky Naab. Jednalo se o jedince pocházející z reintrodukcí, které se prováděli v 60.letech minulého století v okolí Řezna a Ingolstadtu v Bavorsku. První výskyt bobrů v západních Čechách byl zaznamenán v roce 1985 na řece Radbuze u obce Srby na Domažlicku. Na Kateřinském potoce se prokazatelně usadili kolem roku 1990 nedaleko zaniklého Šestého železného hamru u Sv.Kateřiny.
Bohužel v současné době se chránění bobři velice rozmnožili a stávají se velkým problémem.

Text a foto: J. Čedík
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 8.11.2015
  • 95 zobrazení
  • 2
  • 11
horstyn
Změny klimatu si začínají hrát s přírodou 8/2015

Mírná zima, chudá na sníh a jarní měsíce skoupé na dešťové srážky, to jsou hlavní příčiny nedostatku zásob spodních vod. Menší řeky a potoky přicházejí o vodu a v posledních letech opakovaně vysychají. V těchto vodách se nachází spousta vodních živočichů plně závislých na vodě. Týká se to také menších řek a potoků v našem regionu. Před pár dny mě kontaktovalo několik mladých lidí, že objevili na jednom vysychajícím potoce velké množství škeblí, které se snažily dostat se ze štěrku do bahenních tůní, kde ještě zůstaly zbytky vody a kde přežívají zároveň malé rybky a ostatní vodní živočichové. Přenesli je do těchto míst, aby byly chráněné před sluncem. Nad potokem je velký rybník, z kterého díky suchu nepřitéká do potoka žádná voda. Pokusili se zjistit, komu rybník patří a zda by nešlo trochu vody upouštět a tak pomoci živočichům v potoce, než bude vody zase dostatek. Za několik dní jsem se na místo vrátil. Plán s rybníkem se povedl, potokem protéká malé množství , tak se část vodních živočichů zachrání.
Nafocené škeble jsem poslal panu Vladislavu Menšíkovi z Horšovského Týna,který působí pod Stráží ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Plzeňského kraje. Podle fotografií se jedná o třídu mlžů/Bivalvia / - Škeble rybničná/Anodonta cygnea/. Je známá po celé Evropě a také u nás. Nacházíme ji ve stojatých vodách řek a různých potůčků. Délka bývá 170-260 mm. Jedná se o obojetníka. Klade až 400 000 vajíček za rok. Vajíčka produkuje v zimě, ta zůstanou několik měsíců v jejích žábrách. Vylíhlé larvy se přichytí na kůži ryb. Po vývoji se usadí na dně v bahně. Dospělci se živí mikroorganismy. Škeble rybničná je přísně chráněná.
Tam, kde jsou škeble, bývá v tomto biotopu i rak říční, také vzácný a chráněný.Ani osud škeblí v Horšovském Týně nebyl občanům lhostejný.Ve zdejším vyschlém potoce v Zámeckém parku bylo zachráněno přes 500 škeblí i přes to, že část poničila divoká prasata a některé nepřežili urputná vedra. Text a foto :Jaroslav Čedík
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2015
  • 56 zobrazení
  • 2
  • 00
clarissamaryse
více  Zavřít popis alba 
  • únor až prosinec 2015
  • 151 zobrazení
  • 1
  • 00
horstyn
Mladí čápi narození na jaře se již naučili létat a na své hnízdo na sídlišti se vrací jen občas. Ne všichni jsou ale zdatní letci. O tom se přesvědčili v pátek 8.8. obyvatelé domů v okolí čapího hnízda. Jednomu mladému čápovi se nejspíš nepovedlo na hnízdě přistát, tak skončil na zemi pod hnízdem. Ocitl se v prostředí, které znal jen z výšky. Byl mezi vysokými domy, stromy a lidmi, pobíhal neustále z místa na místo a snažil se znova vzlétnout. Ale marně. A tak se obyvatelé, kteří pozorovali jeho počínání a o čápy se zajímají, snažili celou situaci řešit. Zavolali na Dobrovolný ekologický spolek-ochrana ptactva Plzeň a mezitím po 21 hodině informovali horšovskotýnské hasiče. Když přijeli, nebyl velký problém ho odchytit, jelikož byl vysílený neustálým pobíháním sem a tam. Odvezli ho do garáží hasičské zbrojnice, kde si jej ještě týž večer vyzvedli pracovníci ochrany ptactva a umístili ho na své záchranné stanici. Je zdravý, ale celkově slabý jedinec, který nemá velkou šanci na přežití ve volné přírodě. A tak bude ještě s dalším čápem umístěn do některé zoologické zahrady.
V letošním roce se čápům bílým velice dařilo. Bylo okroužkováno přes devadesát exemplářů mladých čápů.
Posláním organizací jako je DESOP není zasahovat do přirozeného přírodního vývoje jednotlivých živočišných druhů či přírodních zákonitostí, ale poskytovat pomoc poraněným a handicapovaným živočichům. Také odstraňování konkrétních nežádoucích následků nejrůznějších lidských činností, které někdy negativně zasahují do přirozeného koloběhu přírody fungujícího po milióny let.
I toto patří k práci těchto organizací.
Více fotografii z nového bydliště čápa najdete: horstyn.rajce.idnes.cz
Jaroslav Čedík
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.8.2014
  • 46 zobrazení
  • 2
  • 11
horstyn
Po více než půl roce jsem se rozhodl, že opět navštívím bobří území mezi Horšovským Týnem a Polžicemi o kterém jsem psal v lednu letošního roku. Byl jsem zvědavý jak bobři pokročili ve své „práci“. Nezklamali. Svoji hráz ještě více zpevnili a navýšili ji o několik desítek centimetrů. V současné době má hráz výšku již skoro dva metry. Pokud je vody v Radbuze tak akorát, protéká voda na pravé straně hráze. Avšak po nedávných vytrvalých deštích se hladina Radbuzy zvedla a do žlutohněda zakalená voda se valila i přes vrchol hráze s mohutnou silou, která byla slyšet desítky metrů daleko. Přes tento nápor jejich hráz tlaku vody odolala, což svědčí o tom, jací mistři „ve stavění“ bobři jsou.
Bobři se u nás po mnoho let nevyskytovali. V posledních letech se ale jejich populace rychle rozrůstá a názory odborníků se na jejich činnost a vliv na přírodu často různí. Jelikož hlavní náplní práce bobra je okus stromů na březích řek a jejich využití při stavbě svých hrází, teprve čas ukáže, zda počty dnes přísně chráněných bobrů, nebudou muset být do budoucna regulovány.

Text a foto : Jaroslav Čedík
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • prosinec 2013 až červenec 2014
  • 73 zobrazení
  • 2
  • 11
coloraaa
Dnes jsem našel starý časopis a hle co z něho vypadlo. Snad někomu udělám radost. Je tu totiž kompletní výkres na výrobu Ježka v kleci který hrál v seriálu o Rychlých Šípech. Výrobcem byl František Ulč z Mladé Boleslavi.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2011
  • 1 706 zobrazení
  • 3
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

reklama